Jiří Zlatuška: Informační svět ztratil nevinnost

Ke svobodnému světu patří i svobodná a necenzurovaná výměna názorů. Patří k němu však stejně i právo na soukromí a nedotknutelnost soukromé komunikace. Právo na ochranu osobní a domovní svobody a nepřípustnost prohlídek bez důvodu a bez povolení vymezujícího předmět a rozsah zaručuje Čtvrtý dodatek americké ústavy z prosince 1791. Z hlediska amerického práva bylo možné dlouhou dobu zásady Čtvrtého dodatku považovat za samozřejmé a bezproblémové. Až do konce devatenáctého století se například dostalo pouze pět případů, jež se ho týkaly, před americký Nejvyšší soud.

K výraznějším změnám došlo až v šedesátých letech minulého století, kdy jinak velmi liberální a občanským svobodám stranící Nejvyšší soud za předsednictví Earla Warrena umožnil jisté rozšíření některých výjimek. A následovalo další rozvolňování týkající se povahy vydávaných povolení k prohlídkám nebo drobností typu výjimek z povinnosti policie zaklepat před prohlídkou na dveře. Pro zpravodajské služby existoval od roku 1978 zákon o zahraniční výzvědné službě (Foreign Intellignce Surveillance Act, FISA), který umožňoval použít odposlouchávání, zpravodajské prostředky a prohledávání, pokud se jednalo o získávání špionážních informací ze zahraničí. Ustavila se soudní praxe, která sice sledování umožňovala, nebylo však nikdy použitelné před soudem, pokud se předmět skutečně netýkal špionáže.

V atmosféře po 11. září 2001 došlo k radikální změně. Vlastenecký zákon (Patriot Act) v atmosféře boje proti terorismu a pocitu amerického ohrožení terorismem výrazně rozšířil možnosti sledování a špiclování. Odstranil ze zákona FISA omezení na špionážní informace, čímž rozšířil pravomoci výzvědných a vyšetřovacích orgánů na sbírání prakticky jakýchkoli informací. V atmosféře „války s terorismem“ se v uplynulém desetiletí vytvářel přístup kombinující dodržování ústavních práv amerických občanů s možností jejich plošného porušování, pokud se jednalo o záležitosti mimo americké území nebo práva osob, které byly v souvislosti s doktrínou „války proti terorismu“ považovány za zajatce.