Úskalí evropského mechanismu na řešení bankovních krizí

V těchto dnech se Evropská unie jako celek se rozhodla zavést Jednotný mechanismus na řešení bankovních krizí (Single Resolution Mechanism), který dává Evropské komisi do rukou poslední slovo v řešení solventnosti každé jednotlivé banky v eurozóně. Tímto může Evropská komise rozhodnout o zavření libovolné lokální evropské banky, uzná-li ji jako nesolventní, bez možnosti národního regulátora tomuto kroku zabránit.

Nejhlasitěji se proti tomuto kroku ozývá Německo, které původně navrhovalo dvoustupňový systém, kde lokální regulační orgány vytvoří nadnárodní regulační orgán, skrze který budou řešit problémy společně. Současná podoba Jednotného mechanismu povede k hlubší právní diskusi o způsobu jeho zavedení, což ponechávám odborníkům na evropské právo, v tomto textu se zaměříme na ekonomickou motivaci jednotného postupu a jeho dopady v kontextu současného světa.

Předně, společný evropský postup na řešení bankovních krizí je v dnešním globálním světě naprosto nezbytný. Evropský finanční a bankovní sektor je provázán komplexními vazbami, jejichž analyzování patří v současné době k aktuálním tématům mnoha interdisciplinárních výzkumných skupin po celém světě. Odhalit a kvantifikovat tyto vazby není jednoduché, často vedou skrze komplexní finanční instrumenty, mimoburzovní trhy a hedgeové fondy, které nejsou vázány informační povinností jako obchodní banky.