Mnoho lidí kritizuje ekonomii za odtržení od skutečného světa, za budování nerealistických modelů. V této rubrice se pokouším ukázat, že akademický výzkum může být velmi užitečný pro celou společnost, a to nejen rozhodování politiků a aplikovaných ekonomů, ale také ostatních občanů. Mým cílem je psát tak, aby i složité problémy byly pochopitelné pro každého čtenáře a zároveň zábavné. Budu přinášet různorodá zjištění ekonomického výzkumu, vysvětlovat jejich souvislost s reálnou ekonomikou, a předestírat, jak mohou mít pozitivní vliv na život každého z nás.
Rubriku Ekonomix najdete ZDE
Po ukončení doktorátu na Harvardu působil Andrew Leigh jako profesor na Australské národní univerzitě, a za svou výzkumnou činnost byl australskou ekonomickou společností v roce 2011 vyhlášen nejlepším australským ekonomem do čtyřiceti let. Posléze se stal poslancem parlamentu a v této nové roli přijal mé pozvání k video-rozhovoru. Povídali jsme si o tom, jak akademický výzkum může přispět ke zlepšení různých opatření a zákonů - a tudíž našich životů.
Dozvíte se například o trendu v kvalitě učitelů základních a středních škol, a jak tato souvisí s jejich platem a s výsledky studentů. Diskuze se pak dotýká vysokého školství, např. důvodů výrazně vyššího platu většiny absolventů oproti těm ze středoškolským vzděláním. Z této diskuze vyplývají jak argumenty pro státní dotace vysokých škol, tak i argumenty proti těmto dotacím.
Dalším tématem rozhovoru jsou některá vládní opatření, jenž i přes dobrý úmysl mají negativní dopady. Je to buď kvůli jejich nesprávnému designu nebo neadekvátnímu načasování. Jedna ze studií profesora Leigh (s kolegou Joshuou Gansem) např. mapovala zavedení porodného v Austrálii od 1.7. 2004. Ukázala, že více než 1 000 porodů císařským řezem a použitím indukce bylo „odloženo“, aby rodiče dosáhli na porodné (z toho čtvrtina byla posunuta o více než týden). Následující graf ukazuje počet narozených dětí v období před a po zavedení porodného, a první den platby – indikován svislou čárou - zaznamenal největší počet porodů v Austrálii za posledních třicet let. 
Bude zajímavé sledovat současný vývoj, protože politické špičky strany, za níž je Andrew Leigh poslancem, není navrhují porodné radikálně snížit, a opět skokově. To by mohlo mít ještě mnohem fatálnější dopady, protože by mohlo docházet k uspíšení porodů a nárůstu počtu „nedonošených“ dětí.
Rozhovor se dále týká demografického trendu stárnoucí populace a jeho následkům na rozpočet a státní dluh. Poté je diskutován vliv zákonné minimální mzdy na nezaměstnanost. Ve své studii z roku 2007 Andrew Leigh ukazuje, že typický australský pracovník pobírající stanovenou minimální mzdu je ze středně-příjmové domácnosti, nikoli z nízko-příjmové. A proto se podle některých simulací může zákonná minimální mzda minout účinkem a vést k větší nerovnoměrnosti příjmů v populaci.
Další část rozhovoru rozebírá výsledky výzkumu ohledně předpovídání výsledků voleb. Ukazuje se totiž, že předpovědi odvozené ze sázkových trhů jsou přesnější než předpovědi na základě průzkumů veřejného mínění. Jednou z implikací je, že díky své schopnosti agregovat informace by se prognózovací trhy („prediction markets“) měly mnohem více využívat, a to nejen v politice, ale i v jiných oblastech (některé firmy či vládní organizace je již využívají).
Posledním tématem je studie Andrew Leigh ukazující, že „pravděpodobnost rozvodu je nižší u rodičů, kteří mají jednoho syna a dceru, než u rodičů se dvěmi dětmi stejného pohlaví“. A jako doklad toho, že ani ekonomicko-politické elity nejsou všemocné, se na závěr rozhovoru dozvíme, že pan poslanec čeká s manželkou již třetího kluka...
(Rozhovor je veden v angličtině. YouTube umožňuje zapnout automatické anglické titulky i jejich český překlad, ale jejich kvalita je bohužel nízká).
