Konzervativní konsensus českých elit prohlubuje propast mezi občany a politikou

Česká společnost i v delší historické perspektivě platívala za morálně a kulturně velmi liberální, hodnotově otevřenou a tolerantní. To zřejmě souvisí s tradičně nízkou religiozitou, která naopak konzervativní tradiční hodnoty podporuje. Pro některé to dokonce představuje druhou pozitivní stranu mince českého švejkovství: nejsme sice hrdinové plní vážných emocí, ale díky tomu nejsme ani upjatí morální fanatici.

Tomuto liberálnímu podhoubí české společnosti tak nesedí viditelný konzervativní trend, který v poslední době nastoluje politická elita. Její odtrženost od reálií širší společnosti navíc jde ruku v ruce s její homogenizací. Konzervativní tendence začínají ovládat jak pravici, tak levici. Jakoby ve jménu hesla, že čím méně jsme podobní lidem, které máme reprezentovat, tím více se podobáme sobě navzájem, nenacházíme dnes v sociálních a kulturních otázkách mezi hlavními politickými hráči podstatný rozdíl. Konzervativní proudy v rámci levice i pravice „válcují“ své liberální alternativy.