Hold Baronce Thatcherové

Učitel Margaret Thatcherové F.A.Hayek mohl mířit na „socialisty všech stran“ z velké dálky, z míst, kde nalezl začátek zápalné šňůry vedoucí k totalitní společnosti, a trpělivě snášet argumenty, že socialismus je vědecký omyl. Thatcherová ale nepochází z Vídně Johanna Strausse. Chce mířit přímo mezi oči a nenechávat nikoho na pochybách, že snad míří někam jinam. Ví totiž, že jde o život a tak se chce trefit první.“Napětí mezi svobodou a socialismem neskončilo a nikdy neskončí.

Obecným problémem je zkrátka socialismus a má-li dojít k nějakým krokům vpřed, je třeba zničit všechno, co k socialismu patří – jeho struktury, instituce a názory.“ Její oponenti nepůsobí na katedrách filozofie nebo sociologie. Mají dobře cvičená vojska, nebezpečné zbraně, tajnou policii, prohnanou diplomacii a mocný aparát na ohlupování lidí. Thatcherové nemohlo stačit, že zná vědeckou pravdu o nesmyslnosti socialismu. Potřebovala moc, aby mohla podle pravdy účinně politicky jednat.“Bojovat nebo vyvěsit bílou vlajku“. Právě toto mě na ní nejvíce zaujalo, byl to totiž přesně ten problém, před nímž jsem sám stál počátkem roku 1990. Podle zákona klesajících mezních výnosů bylo už příliš dlouho nudné dál shromažďovat argumenty, proč svět centrálního plánování není ani dobrý, ani možný.Bylo třeba politicky jednat, to jest rázně s ním skoncovat. A pokusit se nahradit ho světem, kde lidé smějí využívat své znalosti pro své vlastní cíle.

Margaret Thatcherová vždycky přesně věděla, které jsou ty pravé hodnoty, ona zlatá zrna naší euroamerické civilizace, nenechala se od nich oddělit, dokázala neomylně rozpoznat ty, kteří dávají do oběhu falešné mince, a tvrdě proti nim zaútočit. Věděla přesně, co je dobro a co je zlo, a hlavně, že jde o život, když se dobro a zlo začnou relativizovat. Když se začne provozovat to, co zejména intelektuálové tak dobře umí, totiž poletovat a nebýt nikde pevně zakotveni a být dokonce pyšní na svou schopnost nezaujatosti. Margaret Thatcherová byla zakotvena ve Velké Británii, v jejích tradicích. A protože je to střed euroamerické civilizace, která stojí na uctívání principů svobody a práv člověka, její vlastenectví a horování pro národní zájmy není s jinými symetrické. Není to pouhý druh vlastenectví, jeden vedle mnoha dalších. A proto tak mate všechny napodobitele a ctitele, i ty v Čechách. Když byla plná nedůvěry vůči politickému sjednocování Evropy, byla si právě oné asymetrie dobře vědoma. Věděla totiž, že povinností Velké Británie a Spojených států vůči svobodomilovnému světu je zůstat v jeho nejlepším zájmu pevným středem. „Pokud tu někdy mezi velmocemi byla nějaká symetrie, byla to rovnováha moci, nikoli pravdy“. Pravdu svobodné společnosti vášnivě bránila. „Principy, meč a dobrý úmysl“ bylo její krédo.