Zkusme zformulovat tři základní postoje Margaret Thatcherové: ekonomický neoliberalismus, britský a západní patriotismus a morální a hodnotový (neo)konzervatismus.
Zaprvé: na ekonomický, politický i civilizační marasmus Západu sedmdesátých let 20. století reagovala adekvátně. V situaci vysoké nezaměstnanosti a vysoké inflace v Británii neposilovala státní sektor, který byl neefektivní, nýbrž sektor soukromý. S jejím jménem je neodmyslitelně spojena myšlenka i praxe privatizace, jejím cílem bylo vytvoření společnosti vlastníků, podnikatelů, lidový kapitalismus. V tom pozměnila nejen pravici (která do té doby hodlala socialistický welfare state konzervovat), ale i levici; po Thatcherové už ani socialisté nechtějí hospodářství znárodňovat. A tím byla i velkou inspirací pro demokratické státníky v postkomunistické střední a východní Evropě po roce 1989.
Za druhé, na komplex viny a pochybnosti Západu o sobě samém - kvůli kolonialismu, imperialismu atd. - reagovala zdůrazňováním hodnot svobodné a demokratické společnosti tváří v tvář zkorumpovaným diktaturám třetího světa a komunistickým tyraniím. Svobodný a demokratický Západ poskytuje svým členům mnohem více svobody než společnost jakákoli jiná; tudíž ve srovnání s nimi nedopadá špatně. Západní hrdost a západní patriotismus jsou namístě.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
