Po Kypru je eurozóna jiná

Po Kypru je eurozóna úplně jiná. Najednou se ukázalo, že ne všechny problémy bankovního sektoru musí zaplatit daňoví poplatníci anebo centrální banka (ECB). V prvním případě je vedlejší škodou zvětšování veřejného dluhu anebo demontáž sociální státu. Nejčastěji pak obě tyto nepříjemnosti najednou. V druhém případě pak dříve nebo později tuto pomoc zaplatí spotřebitelé zvýšenou inflací. V případě Kypru ovšem menší část škody zaplatí bohatí střadatelé ze svých nepojištěných vkladů. A to je v zásadě dobrá zpráva.

Špatnou zprávou pak je potvrzení teorie o dvojích standardech v eurozóně. Ve všech předchozích bail-outech byli i bohatí vkladatelé uchráněni na úkor daňových poplatníků a tištění peněz. Teprve v případě Kypru se Evropská komise rozhodla pro tvrdý postup. Svoji roli nejspíše sehrál i fakt, že asi třetina vkladatelů v postižených dvou kyperských bankách byli ruští občané, případně ruské právnické osoby. Další přitěžující okolností byl fakt, že Kypr dlouhou dobu fungoval jako daňový ráj, centrum praní špinavých peněz a off-shorových firem. Výše uvedené bude podle všeho omezeno. Pro začátek daň z příjmu právnických osob bude zvýšena z 10% na 12,5%.

Do jaké míry bude kyperské řešení precedentem pro další země, jest velkou otázkou. Holandský ministr financí Jeroen Dijsselbloem přispěchal hned s komentářem, že Kypr bude příkladem pro účast velkých vkladatelů na řešení situace problémových bank, kde mají uloženy peníze. Pod vlivem negativní reakce finančních trhů, začal ovšem rychle couvat ze svého vyjádření a všichni dnes tvrdí, že Kypr je zvláštní případ…

Podle mého názoru příklad Kypru neohrožuje větší a velké země eurozóny jako je Itálie, Španělsko, Portugalsko či Řecko. Kyperská lekce je přece zřejmá: země, která je politicky a ekonomicky slabá, která si chce přivydělat daňovým dumpingem či provozováním daňového ráje na úkor jádra musí počítat s tím, že si za bail-out jejího bankovního systému připlatí i vkladatelé. V ohrožení jsou země EU do 2 milionů obyvatel. V tuto chvíli nebezpečí hrozí především Maltě a Slovinsku. Lucembursko, které má též přebujelý finanční sektor ještě několik kol krize eurozóny bezpečně ustojí, neboť je plně integrováno do jádra EU.