Slon v investičním porcelánu

Kapitálové kontroly jsou v situaci, kam se Kypr aktuálně dostal, prakticky nutností a věřím tomu, že by měly trvat maximálně několik málo týdnů. To, co mě na způsobu řešení kyperské krize děsí, ale už ne tolik překvapuje, je zbrklost politiků.

Mám na mysli především první návrh, který uvedl v nejistotu i vklady podléhající pojištění vkladů do 100 tisíc EUR. Od počátku krize 2008 evropští politici předváděli velmi často zbrklá hašení požárů na poslední chvíli. Jako improvizaci bych označil i způsob řešení kyperské krize. Slova holandského ministra financí, který vyděšeným investorům naznačil, že by řešení kyperské krize mohlo sloužit, jako manuál pro jiné země, bylo sloním dupnutím do porcelánu.

I problémy malé země mohou sloužit jako rozbuška krize. Ale v případě malinkého Kypru, za zády s ECB a záchranným stabilizačním fondem se to myslím risknout dalo a proto si na to politici tentokrát troufli. Stále je otázka, jestli domýšleli, co dělají?

Nemyslím si, že by kvůli samotnému Kypru měla významně růst obava z nákazy. Kypr ale připomněl zbrklost evropských politiků a dále také to, že stejně jako mezi investicemi do firem nebo do vládních dluhopisů, tak i mezi bankami je třeba vybírat podle rizika. Pro ekonomiku je žádoucí, aby špatný byznys občas zkrachoval. Nevěřím ale tomu, že by evropští politici měli za současné situace podobný nápad v případě jiné, větší a systémově důležitější evropské ekonomice.