Pokud vládou projde návrh premiéra Nečase na zrušení sKaret, zůstane nepříjemná pachuť, dvě stě padesát tisíc vydaných plastových kartiček a zřejmě i zásek ve státním rozpočtu v celkové výši až tři sta milionů korun.
A Česká spořitelna nutně bude mít pocit, že mít smlouvu se státem nemusí být až takové terno, což je mimochodem i dobrá lekce pro ostatní soukromé instituce.
Původní myšlenka přitom nebyla až tak úplně špatná. Zcela na počátku měli mít povinně kartu jen ti, u nichž hrozí zneužití sociálních dávek. Jenže to se dá obstarat i jiným způsobem: třeba „potravinovými lístky,“ které ostatně rovněž existují až na to, že i za ně lze koupit cokoliv, co by pod pojem potravina nezařadil ani zavilý liberál. Jenže pár desítek tisíc lidí, u nichž hrozí, že skutečně dávky zneužívají, by nikdy nedokázali „zaplatit“ projekt, který měl být původně zdarma. Respektive kdy měl náklady nést dodavatel.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
