Petr Nečas se na půdě mnichovského zemského parlamentu, jehož lavice často plní lidé s úzkým vztahem k sudetským Němcům odsunutým po válce z Československa, dopustil historicky výjimečného výroku. Projevil osobní i politickou lítost nad českými zločiny na vyháněných Němcích, což je gesto, na něž sudetští Čechobavoři čekali sedmdesát let.
Nečasova slova, za něž si zaslouží větší než drobnou zmínku v učebnicích dějepisu, okamžitě korigoval vicekancléř prezidenta, který považuje Nečasův projev za "šokující a tragický", neboť otvírá dveře majetkovým nárokům sudetských Němců. Zatímco v Mnichově se vestoje tleskalo Nečasově odvaze, jež kráčí ke smíření, prezidentova druhá pravá ruka zpochybňovala hodnotu potlesku odkazem na majetkovou lačnost aplaudujících.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
