Byla to zajímavá výměna názorů. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová se omluvila za to, že křehkou stabilitu vlády podpořilo přidělení lukrativních pozic ve státních podnicích rebelujícím poslancům. Reakce spolustraníků byla jasná - není na tom nic špatného, politici sloužící vlasti si takovéto zacházení zasluhují. Co na tom, že veřejnost zřejmě na tuto "odměnu za službu" hledí jinak. Navíc je laciné házet vinu jen na dnešní vládu - v českých podmínkách neprovedla nic neobvyklého.

Diskuse ukazuje, že po více než 20 letech demokratického režimu, politické soutěže a tržní ekonomiky není jasné, jaká vlastně je odpovědnost a pravomoc vlády, třeba ve vztahu k majetku státu. A také jak silný mandát, s jakými mezemi, má mít vláda v oblasti personální politiky tam, kam dosáhne.

Nešťastný zákon

Synonymem této mlhy je zákon, který by měl upravit pozici zaměstnanců státu - služební zákon. Ač schválen v roce 2002, fungování se nedočkal. Odložení do roku 2015 všemožnými parlamentními uskupeními zřejmě nebude posledním krokem. Nejde však právě o tento zákon. Jde o princip.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se