Občanská participace a občanská moudrost v záplavě (des)informací

Dejme tomu, že česká společnost sestává většinově z dobrých lidí. Z lidí, kteří se chtějí rozhodovat „správně“ a mají vůli, snad přímo touhu (!), se podílet na rozvoji našeho státečku, světa, Mléčné dráhy i přilehlých galaxií. Dejme tomu, že česká společnost je Pepa, Karel, Jana a Evžen. Posledního jmenovaného ale zatím nemusíme brát v potaz: je zlý, chce se rozhodovat špatně a beztak ho nic nezajímá.

Zbylí tři se sejdou v hospodě. Pepa přijede metrem z přednášky, neboť učí na humanitní škole. Karel v naleštěné Fabii rovnou z firemní porady. Vystudoval ČVUT a pálí mu to. Janě to taky pálí. Nepřijela ve Fabii, ale ve Focusu, který koupila od známého automechanika. Dělá ve fabrice a život je tak nějak fajn. Až na politickou situaci, samozřejmě. Všichni tři sednou ke stolu, objednají pivo, koukají na sebe, mluví stejným jazykem, ale vůbec si nerozumí. Abych neutíkal do příliš obecných vod, na následujících řádcích se v rámci komplexního tématu občansko-politické participace omezím na úskalí, která jí přináší občanská „moudrost“ a naše zběsilá informační doba.