Současný obraz světa, jak je prezentován v médiích, a také v biologických a zčásti i ve společenských vědách nějak inspirovaných ekonomickou metaforikou, stojí před zajímavou otázkou. Co vlastně žene lidi, alespoň občas a některé, dělat věci, z nichž nekyne žádný okamžitý prospěch, jen tak, pro tvůrčí potěšení či pro pravdu samu?
Není to pochopitelně jen problém extrémního a sebezničujícího hrdinství, jak se masově ukazovalo se smutnými konečnými výsledky za obou světových válek - to by se dalo odbýt jako "zasažení virulentním mémem zvaným vlastenectví či nacionalismus".
Celý fenomén je mnohem nenápadnější, ale v praxi důležitější. Co vede některé z nás k tomu, že vyvíjejí činnosti, ze kterých nepovstane ani pro ně, ani pro jejich děti nic hmatatelného, nanejvýš tak cosi od lehkého úsměšku po těžkou šikanu? Pokud se jejich konání nějak zúročí, bývá to jen velmi zřídka za jejich životů, takže z toho vlastně "nic nemají". I naši disidenti se jen stěží nechávali fízlovat a pronásledovat s vidinou pozdějších vládních křesel - "zdravý rozum" by mnohem spíše našeptával, že na doživotí zakysnou jako kdysi pobělohorští emigranti.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
