Konec světa je žádaným zbožím

Termín dalšího z mnoha konců světa nabývá poněkud nečekaného významu: jedním z těch, kdo se na něj připravovali, byla i matka newtownského střelce Adama Lanzy. Právě z jejího arzenálu nachystaného na očekávané zhroucení civilizace pocházely jeho smrtící automatické zbraně. Zdánlivě nepříliš silná souvislost školního masakru s apokalyptickým třeštěním davů má ve skutečnosti silného společného jmenovatele: cvoci hlásající konec světa se sice objevovali ve všech dobách, ale jen v dobách nemocných nacházeli hojnost věřících. A těch je dnes obzvlášť požehnaně. Ukazuje také, že apokalyptickým předpovědím není radno se posmívat, protože v nemocných dobách mají sklon naplňovat se už pouhým svým vyslovením.

Nancy Lanzaová se svého konce světa dočkala, i když asi trochu jinak, než si ho představovala. A s ní šestadvacet dalších zcela nevinných lidí. Přestože tedy 21. prosince nepřiletí kometa, nevybuchne Slunce ani se neotřese Země, je čeho se bát: těch, kteří v konec světa věří - protože po něm více či méně podvědomě touží.