Máme Davis Cup. Radek Štěpánek vyhrál poslední zápas díky nadšení, sebezapření, odvaze a risku až na hranu. Jak pravil Jan Kodeš, velké zápasy se od základní čáry nevyhrávají. Musíte na síť a riskovat.

V neděli se ve Štěpánkovi viděl každý. Bylo to čisté sdílené nadšení. Skandovali politici, byznysmeni, tuneláři, poctivci. Když už se ale takto shodujeme, co nám to vlastně říká? Není Štěpánkův výkon jenom exces, ke kterému se sice upínáme, ale nejsme ochotni ho následovat, a proto se takto radujeme maximálně jednou za 32 let? Nejsme ve skutečnosti jen nesoudržnou, neodvážnou zemí alibisticky čas od času slavící odvážné jednotlivce?

Horší než sousedé

Vezměme to z výšky, z pohledu středoevropského jestřábího oka. My Češi jsme zastánci opatrnosti, stability, hry od základní čáry. Jako jediní jsme za dvacet let nevyměnili elity. Osou naší politiky jsou stále dvě strany ODS a ČSSD. Naproti tomu se na Slovensku, v Polsku či v Maďarsku událo několik politických zemětřesení. Tamní společnosti měly odvahu riskovat, měnit politiky, strany, pozorovat a tvrdě trestat jejich prohřešky, jít do neznáma.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se