ODS je v nejhlubší krizi své dvaadvacetileté historie - a kdybyste o tom snad na moment chtěli pochybovat, okamžitě vám to připomene Ivan Langer hovořící o návratu důvěryhodnosti nebo když o tomtéž začne vyprávět Filip Dvořák, muž, který dokázal získat pověst jak někdejší Bémova parta už o deset let dříve.

Ano, důvěryhodnost je samozřejmě hlavní starostí ODS. Jen je problém v tom, že si tu pod tím slovem představuje každý něco jiného. Přitom by se to dalo vyjádřit docela jednoduše: přirozený volič ODS už nepovažuje za zcela přirozené a vlastně samozřejmé "svou stranu" volit - přes všechny výhrady, které k ní může mít, protože to se v politice prostě stane. Každý k tomu může mít své důvody, někoho možná trápí zvyšování daní, jiného regionální zloději, kteří s pravicovou rétorikou na rtu do mrtě vycucávají veřejné peníze. To všechno dohromady tvoří obraz strany, která ztratila svou integritu a na kongresu už jí ani nedokáže předstírat.

Zbývá vám ještě 30 % článku