Boj za demokracii se ve střední Evropě vedl do značné míry ve jménu svobody přesvědčení. Lidé v bývalém Československu byli posíláni do vězení nikoli pouze za to, co spáchali, ale také za to, co řekli a co si mysleli. Jinak by si komunistická strana podkopala svůj monopol na politickou moc. Kdyby bylo lidem dovoleno kritizovat její politiku, zesměšňovat její ideologii nebo uveřejňovat fakta o jejím počínání, postavení strany jakožto samozvaného zástupce lidu by bylo záhy neudržitelné.

Klasický liberální postoj, jejž John Stuart Mill obhajoval ve svém díle O svobodě, říká, že politika musí respektovat práva jednotlivců a že jedním z nejdůležitějších práv je právo na svobodu přesvědčení. Bez ní nevíme, zda se nám vládne dobře; nemůžeme diskutovat o budoucnosti s využitím racionálních argumentů; ani nemůžeme dávat najevo své zájmy těm, kdo vládnou. Je tak zjevné, že demokracie svobodu přesvědčení potřebuje a že pokusy kontrolovat, co se v médiích smí sdělovat, představují potenciální hrozbu pro všechny.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se