„Je to jako moje druhá rodina“ S takovou spontánní hláškou šla jedenáctiletá dcera na začátku tohoto školního roku na první zkoušku sboru Petrklíč, jehož členkou je už třetím rokem. Tento sbor funguje v rámci hudební školy v Praze-Řeporyjích, kam dochází na čtyři předměty: na piano, hudební nauku, do sboru Kuřátka a do sboru Petrklíč. Pokládám za veliké štěstí, že zde tato škola je a že mám možnost sledovat její chod přímo. A existence dětského pěveckého sboru má zde místo, které pokládám za důležité z mnoha důvodů.

O unikátním významu tradice českého sborového zpěvu, která se odvíjí od poloviny předminulého století, (nejstarším dosud existujícím sborem, založeným v r. 1846 je Učitelský sbor Tyl) se příliš nehovoří - podobně jako o dalších jevech české národní skutečnosti, které jsou stabilní, fungují spolehlivě, v kontinuu, a vyvíjejí se zevnitř do ovzduší jako letokruhy lip, dubů, javorů…

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se