Washington volí Fischera

V souvislosti s česko-americkými vztahy a prezidentskými volbami se obvykle bavíme o tom, co bychom mohli čekat od příštího nájemníka Oválné pracovny. Souběžné návštěvy dvou českých kandidátů na prezidenta, Jana Fischera a Karla Schwarzenberga, minulý týden ve Washingtonu ovšem tentokrát vybízejí ke srovnání, kdo by byl tady na Pražském hradě tou vhodnou nástupnickou osobou pro příští vztah České republiky a USA.

A bez otálení řekněme, že je to spíše bývalý český premiér než současný ministr zahraničí. Ne že by měl Schwarzenberg s Washingtonem problém a chtěl by se snad raději odklánět na východ. Na to máme na Hradě spíše současného prezidenta, a Klaus také v Bílém domě nikdy nebyl srdečně vítaný. Bush ho po dlouhém váhání přijal jednou, Obama si to potěšení odpustil úplně.

Úřad jako zábava

Schwarzenbergova potíž je ovšem jiná. Zdá se totiž, že podobně jako chápe svoji prezidentskou kandidaturu - jako vlastně předem prohraný a spíše zábavný než zcela seriózně míněný pokus, tak ani výkon své současné funkce už občas nebere úplně vážně. Protože například způsob, jakým ministr za Česko jedná o česko-americké dohodě o vzájemné ochraně investic, lze sotva označit za profesionální diplomacii.