Propagátor alkoholu Jakl

Prezidentský kandidát Ladislav Jakl si připil na oslavu deseti tisíc sebraných podpisů irskou whisky. Nic ilegálního, lahev byla, jak se vyjádřil předseda Strany svobodných občanů Petr Mach, který pracuje pro Jakla v pozici sběrače, zakoupená v zahraničí. Měl tím být vyjádřen odpor k siláckému státu, jenž zásadně ohrožuje svobodu občanů tím, že je nenechá padat po otravách metanolem jako hrušky a dovolí si je alespoň nějak chránit.

Možná jde Jaklova láska ke svobodě tak daleko, že by mu nevadilo, kdyby se Česko proměnilo díky volně dostupnému jedu v zemi slepých po vzoru knihy Den trifidů. Ovšem pak se ho musíme zeptat, jak by to celé fungovalo. Udržet v provozu stát, kde se znenadání objeví deset milionů zákazníků Tyfloservisu, není úplně snadné, zvlášť když suverénně odmítáte jakoukoli pomoc zvenčí s argumentem, že je to stejně jenom zdroj korupce.

Omlouvám se za laciné posměšky, ale nenapadl mě lepší způsob, jak ukázat, kam Jaklovo myšlení vede: Když se z absolutní svobody udělá absolutní ideologie, která se bez dalšího prosazuje, má to prostě své náklady. Určitě můžeme spolu s prohibicí hned zítra zrušit i dopravní předpisy a vůbec všechny psané normy, a nakonec i stát jako takový. Jenže by to byl takový mazec, jaký netropila rocková formace Folimanka Blues ani v době, kdy měl Ladislav Jakl na hlavě ještě vlasy.