Daňová progrese má smysl jen tehdy, pokud jsou lidé daně ochotni vůbec platit. Což je problém, který se týká rozpočtů Francie i Česka podstatně víc než hon na "pár vyvolených" milionářů.
Najít takovou podobu daňového systému, s níž by byli spokojeni všichni, nejde. Jedno pravidlo přesto platí: Nerovnoměrné rozložení daňové zátěže nikdy nevede k dobrým koncům.
Pokud platí daně jen ti "dole," o výsledku by mohla referovat Marie Antoinetta - kdyby to přežila. Jenže když daňová progrese převáží zdravý rozum, může se lehce stát to, co spisovatelce Astrid Lindgrenové, které kvůli vysokým příjmům vyměřili daň, jež je ještě převážila.
Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení