Štika mezi bahňáky

Navrhnout do vedení úřadu, který se nejvíc proslavil nečinností, renomovaného právníka a aktivistu, je posunem v politickém myšlení. A jestli je expert na hospodářskou soutěž Robert Pelikán ochoten vstoupit do zatuchlých vod Českého telekomunikačního úřadu, nelze jej podezírat z toho, že mu jde o plat a klid.

Právě nicnedělání bylo dlouhodobě tou nejviditelnější aktivitou ČTÚ. Množství výroků, v nichž předseda rady Dvořák vysvětluje, proč úřad nemůže vpustit konkurenci a zlevnit volání, tisícinásobně převyšuje nad slovy, že by se něco dělat dalo. Některá prohlášení jsou pozoruhodná. Například vysvětlení, že ČTÚ nebude aktivně vystupovat, protože to nemá v popisu práce, nebo že "závislost mezi nízkými cenami a počtem virtuálních operátorů nikdo statisticky neprokázal", jsou hodné génia. Na výrok, že "ceny volání jsou v Česku vyšší, protože je zkrátka Češi jsou ochotní zaplatit", vzpomene každý, když mu přijde pravidelný měsíční účet s částkou, již by opravňovaly dvouhodinové pravidelné telefonáty do Ohňové země, ale ne několik desítek vteřin trvající hovory v rámci města.