Soumrak bohů

Ne nadarmo je na dolarových bankovkách nápis "In God we trust". Koneckonců má dolar (či euro, s jehož budoucností se dnes stále kouzlí) řadu atributů, které bývají tradičně přisuzovány monoteistickým božstvům: je všudypřítomný, všemohoucí, svou povahou "dobrý", je žádoucí a je třeba si jej získat...

Je to zřejmě jeden z důvodů, proč středověká církev, sama administrující božství a spásu, pohlížela na peníze s podezíravostí, byť v nich, tehdy samozřejmě v podobě zlaťáků, desátky a jiné platby vybírala.

Konstrukce v luftě

Ekonomika, dnes od zlata důkladně odpřažená, roste za nových okolností mnohem rychleji, neboť peníze si lze "přitisknout" (dnes už jen virtuálně vygenerovat), vydává se však na nebezpečné pěšinky, neboť opustí-li z nějaké příčiny cestu neustálého a stále rychlejšího růstu, hrozí jí akutní nebezpečí kolapsu - celá důmyslná konstrukce jaksi "drží v luftě". Zde připomeňme, proč se pyramidové hry v lidovém jazyce nazývají "letadlo": letadlo dnešního typu (na rozdíl od balonu) potřebuje k tomu, aby se udrželo ve vzduchu, neustále letět a to poměrně rychle - není-li tomu tak, okamžitě padá.

Svět tak stojí na "prázdných" financích, podobně jako se fyzikální laici vždy podivují, že dubový stůl, který se jeví být tak pevným a solidním, se skládá povětšinou z prázdnoty, kde jen sem tam, jako tělesa ve vesmíru, jsou nějaká atomová jádra a elektrony.

Ekonomika je dnes stálou mírnou inflací nastavena tak, že peníze běžného občana vlastně ani nemohou "jen tak ležet" na účtu a pozvolna růst bankovním úrokem - musejí se nějak výrazně investovat, jinak postupně zmizejí jako sníh na slunci. S uchováním a skladováním peněz nastala téměř stejná potíž jako třeba s uchováním a skladováním elektřiny - i ta se musí neustále generovat a systémem vodičů musí "obíhat".