Měl by David Rath opustit vazební věznici a vrátit se do parlamentní politiky? Při té představě se může leckomu udělat nevolno. Jenže nutkavé pocity Rath vzbuzoval už svým hulvátstvím. Dnes máme před sebou člověka obviněného z vážného zločinu a stát k němu musí přistupovat jako ke každému podezřelému. Z tohoto hlediska je požadovaná kauce ve výši čtrnácti milionů, po jejímž složení by se Rath mohl dostat na svobodu, a tedy na přechodnou dobu i do sněmovny, zcela spravedlivá.

Soudce verdiktem dává najevo, že není už důvod držet Ratha ve vazbě kvůli pokračování v trestné činnosti. To by skutečně tenhle řadový, dokonale nasvícený poslanec už nedokázal. Vždyť společenská nebezpečnost údajného Rathova provinění nespočívala v tom, že byl poslanec, ale v tom, že byl současně hejtmanem. Tkví v jeho větě z odposlechů: "Provedl jsem tam nějaké zásahy." Rath byl prostě hlavou krajské korupční bandy, bez jíchž zásahů by se "penízky" nehrnuly. S jeho poslancováním to nemá nic společného.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se