Má jít eurozóna do předčasné penze?

Německo si čím dál jasněji uvědomuje, že pokud se korekce potřebná k oživení růstu, konkurenční schopnosti a dluhové udržitelnosti na periferii eurozóny uskutečňuje prostřednictvím úspor a vnitřní devalvace namísto restrukturalizace dluhu a odchodu z eurozóny, náklady se patrně vyšplhají do bilionů eur. Z tohoto důvodu bude samozřejmě nutné dostatečné financování z oficiálních zdrojů. Investoři budou přirozeně snižovat svou expozici vůči státům, bankám a korporacím na periferii eurozóny, a logicky tak bude zapotřebí financovat rostoucí nevyváženost. Korekční proces bude trvat mnoho let, a dokud se nepodaří obnovit důvěru, bude únik kapitálu pokračovat, což si vyžádá obrovské investice.

Směr ECB

Až donedávna takové oficiální financování pocházelo od fiskálních orgánů (Evropský pakt finanční stability, který se brzy změní na Evropský stabilizační mechanismus) a Mezinárodního měnového fondu. Čím dál větší měrou ale oficiální financování pochází od Evropské centrální banky - nejprve skrze nákupy dluhopisů a pak skrze podporu likvidity bank. S ohledem na politické překážky v Německu, které brání dalšímu posilování fiskálně založených ochranných mechanismů, ECB plánuje, že poskytne další várku rozsáhlého financování Španělsku a Itálii - nakoupí další jejich dluhopisy.