Simulace versus stimulace aneb Co má společného Matrix a Komenský

Na místě je otázka, zda stimulujeme růst, nebo zda růst jen simulujeme – tak jak se simuluje nemoc nebo virtuální realita. Já myslím, že se jedná spíše o simulaci. A že Řecku, Španělsku, Portugalsku, Irsku, Maďarsku atd. jen došly modré drogové pilulky.

V prvním dílu filmové trilogie Matrix dává Morpheus (mimochodem v řecké mytologii bůh snění) Neovi na výběr mezi modrou a červenou pilulkou. Modrá by dala Neovi zapomenout na jeho pochybnosti, včetně zjištění, že svět, ve kterém doposud žil, je svět fiktivní, nereálný, uměle vytvořený. Jinými slovy, modrá pilulka by mu umožnila žít dál ve světě iluzí, aniž by o tom věděl. Červená pilulka mu naopak otevřela bolestivou cestu do světa, jaký opravdu je, tedy že je jen otrokem, kterému je iluze promítána přímo do hlavy (průměrně pozorný divák si ihned vzpomene na filozofickou paralelu s platonskou jeskyní). Jinými slovy, podobně jako poutníkovi z Komenského Labyrintu světa a ráje srdce, je mu dáno prohlédnout skrze brýle šalby a vidět svět tak, jaký je. Jak je vidět, téma šalby je pradávné.