Do března roku 2011 Japonsko pokrývalo více než čtvrtinu své energetické potřeby štěpením jádra. Je to pochopitelné - vlastní energetické zdroje prakticky nemá. Navíc odloučenost od kontinentu a tektonická nestabilita neumožňuje vést zemí ropovody. Uran se tak nabízí jako ideální zdroj pro pohon parních turbín. Březnová fukušimská tragédie však jako mávnutím proutku změnila energetický profil země. Veřejnost, které s výjimkou hrstky aktivistů byl původ elektrické energie víceméně lhostejný, se názorově rozštěpila.
Odpůrci jaderné energie ve společnosti výrazně převažují, a tak není divu, že se z jádra stalo významné politikum. Naprosté nezvládnutí situace po jaderné havárii zlomilo politický vaz již beztak málo oblíbenému premiérovi Naoto Kanovi, naopak výrazná protijaderná rétorika vynesla ze stínu kabinetu do premiérského křesla dosavadního ministra financí, Jošihiko Nodu. S uchopením premiérského žezla započala vlna odstavování komerčních jaderných reaktorů, které měly projít důkladnou revizí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
