Kara ben Nemsí po sto letech

Na Karla Maye, od jehož úmrtí v pátek uplynulo sto let, mám dosti osobní vzpomínku. Moje vídeňská bytná mi před lety pronajala nejen byt, ale i kompletní Mayovo dílo ve více než sedmdesáti svazcích. Netroufám si říci, že jsem je přečetl celé - některými knihami jsem pouze důkladně listoval - celek je impozantní i děsivý zároveň. V rámci německy psané literatury bylo Mayových knih prodáno na kusy nejvíce, víc než Písma svatého i Mein Kampfu dohromady (právě Mein Kampf v německém originále svým stylem Karla Maye neobyčejně připomíná - byla to ostatně jediná beletrie, kterou Hitler kdy ve větší míře četl - české překlady tuto podobnost vesměs zastírají).

Je ostatně pozoruhodné, že Mayův vliv se omezuje pouze na střední Evropu - Anglosasové či Rusové o jeho existenci sotva vědí. Fenomén May si zasluhuje bližší pozornost a přitahoval literární historiky, psychoanalytiky i laiky od samého počátku.