Rychlé peníze stále vítězí

Odhalení odcházejícího zaměstnance banky Goldman Sachs Grega Smithe zveřejněné před necelým týdnem v New York Times na sebe strhlo mimořádnou pozornost a vyvolalo přímo lavinu následných komentářů a úvah. Poprask kolem tohoto odhalení však ani tak není důležitý kvůli spekulacím nad Smithovými motivy či konkrétní situací v Goldman Sachs. Daleko podstatnější jsou obecné faktory, které ovlivňují kulturu finančních trhů a které mohou vytvářet podhoubí pro chování popsané Smithem.

Obecně je pravda, že finanční instituce může být dlouhodobě úspěšná pouze tehdy, pokud budou úspěšní její klienti. Finanční instituce působí dlouhodobě, a proto nutně potřebuje důvěru klientů. Bez ní v podstatě nemůže existovat a její hodnota je nulová, což je pochopitelně zcela proti zájmům vlastníků. V jejich zájmu by proto mělo být, aby firemní kultura vycházela z úcty ke klientovi a z upřednostnění jeho zájmu před krátkodobým zájmem firmy.

Platit by to mělo zcela obecně, nejen pro finanční sektor a specificky pro obchodníky s deriváty.

Zisk za každou cenu

Realita na finančních trzích je ovšem z několika důvodů komplikovanější. První komplikací je obecné chování akciových investorů, kteří mají tendenci se soustředit na krátkodobé výsledky firmy. To nutí managementy preferovat krátkodobý horizont před dlouhodobou perspektivou. Není to samozřejmě jen problém finančního sektoru, ale v něm se projevuje mimo jiné tendencemi, které popsal Smith.

Druhým důvodem je známý a v posledních letech často probíraný problém asymetrie mezi možností výrazného krátkodobého zisku a rizikem dlouhodobých ztrát při rozhodování jednotlivých zaměstnanců.

Tato asymetrie vede ke snaze maximalizovat krátkodobý zisk za každou cenu bez ohledu na možnost dlouhodobé reputační ztráty (tedy jinak řečeno zisku finanční instituce na úkor klienta). Třetím důvodem je rychle sílící tendence k růstu anonymity finančních trhů.

V prostředí plném počítačů, abstraktních matematických modelů, telekonferencí a velmi vysokou obrátkou pracovníků se snadno ztratí lidský rozměr.

Je velký rozdíl mezi kulturou založenou na budování dlouhodobých osobních vztahů a kulturou založenou na obchodování na dálku s víceméně anonymními lidmi, se kterými se pravděpodobně v budoucnosti už nejspíše nesetkám.