Řecké domino, světový zlý sen

Těžce budovaný klid na evropských finančních trzích je opět u konce. Euro má před sebou možná největší test v historii (byť se zdá, že v posledních třech letech se to pomalu dá říci každý týden): pořád totiž není jisté, jestli Řecko po třech letech usilovné a zjevně ne zcela úspěšné snahy a mnoha nalitých miliardách nakonec neskončí bankrotem.

Ve čtvrtek vyprší termín, kdy se mají soukromí věřitelé rozhodnout, zda přijmou nabídku na výměnu dluhu. Nabídka není z těch, které by si kdokoliv přál někdy dostat: za sto procent nominální hodnoty řeckého dluhu mají nakonec reálně dostat jen 26 procent. Zatím se prý k výměně přihlásilo 12 velkých bank, což se považuje za úspěch, a tedy okamžitě troubí do světa. Až na to, že se minimálně stejně "hlasitě" mlčí o tom, jak se k nabídce staví hedgeové fondy, které mají v řeckých dluhových papírech nezanedbatelný podíl. Pakliže se totiž k výměně dluhopisů nepřihlásí většina soukromých věřitelů, Řecko konečně oficiálně zkrachuje.