Dají se vlády demokratických zemí nějak účinně donutit, aby dál stát nadměrně nezadlužovaly? Odpověď na tuto otázku se intenzivně hledá zvlášť v posledních dvou letech. Přitom to zdaleka není nový problém. Tendence k zadlužovaní nabyla za posledních třicet let rozměrů předtím nevídaných (s výjimkou válečných období). Krize od r. 2008 pak jen zviditelnila a zdůraznila rozměr a systémový základ tohoto trendu.

Nárůst veřejných dluhů nesporně souvisí se změnou politických procesů v moderních demokratických zemích. Politika a její mechanismy se poněkud vyprázdnily, pokud jde o ideje a principy. Naopak převažuje tendence k mediální (marketingové) zkratce a okamžitým výsledkům ("opatřením").

S velkým zájmem proto sleduji rozličné návrhy, jak se s tímto jevem vypořádat. Například na zřízení "nezávislé" instituce; jakéhosi fiskálního výboru, který by po vzoru nezávislých centrálních bank měl za úkol dbát na odpovědnou rozpočtovou politiku.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se