"Závazná ustanovení Dohody ACTA u nás již zásadně platí nejméně od roku 2006. Jsou dávno součástí českého právního řádu. Nejedná se proto o nic nového," myslí si profesor Masarykovy univerzity Ivo Telec. Nedávno podepsaná dohoda proti padělatelství (ACTA) přesto v posledních dnech vyvolává rozruch.
Například Jaroslav Tajbr upozorňuje: „Z pohledu uživatelů, kteří do autorských práv nijak nezasahují, se ovšem tato dohoda může jevit jako problematická. Na jejím základě totiž zjevně může dojít k dalšímu posílení pravomocí represivních složek.“
Níže najdete názory dalších právníků, některých oslovených IT specialistů i odkazy na další zajímavé texty související s tématem.
Jaké jsou největší přínosy a největší negativa dohody ACTA?
Jiří Čermák, advokátní kancelář Baker & McKenzie
V prvé řadě je třeba podtrhnout, že ACTA nepřináší mnoho nového, a proto mi není příliš jasné, proč vyvolává takový rozruch. Naprostá většina principů a opatření, které ACTA upravuje (např. prosazování práv, medializované, údajně přelomové, ustanovení o opatřeních na hranicích, ochrana DRM atp.) je již známa a v podstatě ve stejné podobě již zahrnuta v českém právním řádu.
Za největší slabinu ACTA považuji její neurčitost, vágnost a určitou rozplizlost, která může vést k nepředvídatelným výsledkům při její případné implementaci do právního řádů jednotlivých států (pokud k ní dojde a půjde-li o něco nového).
Pokud bude rozumná národní úprava, vidím možný přínos v lepší možnosti identifikovat osoby porušující práva z duševního vlastnictví v prostředí internetu. V současné době praktická nevymahatelnost práv vůči skutečným porušovatelům z důvodu jejich anonymity logicky vede k tomu, že je odpovědnost přenášena na třetí osoby (internetové poskytovatele atp.), což leckdy není žádoucí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
