Když v minulosti (ať už za okupace, nebo za komunismu) někdo někoho "oznámil", tak to zpravidla udělal ze zištných důvodů. Chtěl peníze, místo, nebo se jednoduše za něco pomstít. Po revoluci tahle tradice plynule přešla v podávání trestních oznámení všech na všechny.

Whistleblowing odkazuje k úplně jiné civilizační zkušenosti a česká společnost, poznamenaná vzájemným fízlováním, k němu přistupuje se směsicí nepochopení a nedůvěry. Každý, kdo u nás "zapíská", je předem podezřelý. Řeší se jeho motivace, minulost, důvěryhodnost (vyprávět by mohl Libor Michálek, který ohlásil korupci na Státním fondu životního prostředí). A i když se na něj nic nenajde, stejně přetrvá pocit, že "ten člověk musí bejt nějakej divnej", pro změnu třeba proto, že udělal něco, na co by si většina z nás netroufla. Je zřídlem kalného svědomí - a to se zpravidla neodpouští.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se