Zátah proti Megauploadu, toto „Mega spolčení“, může ve světě moderních technologií vypadat jako bezprecedentní průlom. Ale v logice vývoje ochrany duševního vlastnictví od druhé poloviny 18. století, kdy se slovo „pirát“ poprvé objevilo ve významu ilegálního rozmnožení či zkopírování knih a jiných autorských děl, jde jen o další z třaskavých epizod převádějící ochranu autorských práv z roviny občanskoprávní do roviny mezinárodně trestněprávně postihovaných přečinů.

Krádež autorova hlasu, kterým hovoří

Ještě v 18. století masové šíření pirátsky tištěných reprintů knih výrazně přispělo k šíření osvícenenctví a snižování ceny knih pro čtenáře. Filosofické disputace Diderota proti Condorcetovi řešily ve Francii otázku toho, zda má autorská ochrana práva jednotlivce větší hodnotu než veřejný zájem na šíření poznatků. Immanuel Kant do debaty přispěl svým „O špatnosti neautorizovaného vydávání knih“ a tezí, že piráti autorovi kradou hlas, kterým hovoří.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se