V tomto případě může důležitou roli sehrát prezident Klaus. Ten bez ohledu na to, co si myslí vláda či parlament, "smlouvu nepodepíše" (a ani neříká, že hodlá abdikovat). Ústavní právníci by tuto informaci měli vzít velmi vážně, již proto, že nejde o první situaci, ve které se prezident země staví do pozice, která by mu logicky v českém systému neměla příslušet. Podstatnější je však věcná stránka sporu.
Zákaz dluhů - nic nového
Argument o ztrátě suverenity státu logicky budí emoce. Zejména v zemi, která po desítky let byla pod kontrolou "velkého východního bratra". Klíčovým zásahem do "suverenity zemí" je požadavek unie zemím "zakázat" vysoké deficity rozpočtů, které ohrožují ekonomickou stabilitu unie. Její společný trh je klíčový pro evropské firmy, tím i pro zaměstnanost občanů unie a sociální smír. To ale není jediný argument - tím dalším je, že fiskální stabilita je potřebná nejen pro unii, ale hlavně každou zemi a její občany. Jsou to oni, kdo zaplatí náklad za finanční lehkomyslnost svých suverénních politiků.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
