Bruselská jednání se protahují do nočních hodin a finanční trhy stále více sankcionují půjčky zemí, které jsou považovány za ohrožené. Jejich seznam se prodlužuje a nervozita trhů se přelévá do poklesu ratingů bank. A navíc asi Evropu čeká ekonomická stagnace, ne-li recese v příštím roce.

Proč tak pomalu?

Postup evropských politiků při řešení krize přinejmenším zaostává za tím, co od nich finanční trhy čekají. Přitom situace eurozóny jako celku není špatná. V porovnání se zeměmi jako USA, Japonsko, či dokonce Velká Británie si totiž země eura nestojí ve fiskální oblasti zle. Problém je v tom, že dnešní bruselská jednání představují střet dvou tezí. A obě jsou správné. První z nich odkazuje na zdroj dnešní dluhové krize. Řada zemí unie otálela jak s podstatným zlepšením fiskální politiky, tak i s reformami, které by vylepšily často málo konkurenceschopné ekonomiky. Důraz na tento aspekt vede země v čele s Německem k požadavku, aby tentokrát reformní sliby nezůstaly jen na papíře.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se