Večerníčku, děkujeme, odejdi

Tolik vzývaná diskuse o budoucnosti televize veřejné služby konečně vypukla. Tématem číslo jedna se stal možný odsun či přímo vyhnání Večerníčku z jeho místa v 18.45 před začátkem Událostí. Debata je to vášnivá, neboť Večerníček býval v našich životech prvním televizním pořadem, který jsme pravidelně sledovali, posléze důkladně hodnotili s přáteli a o mnoho let později s vlastními dětmi.

Tudíž se k takové debatě cítím také plně kvalifikován a chtě nechtě musím Večerníčkovi říci: bylo to krásné a bylo toho dost, ale teď už jdi (alespoň na ČT2).

S Večerníčkem je to podobné jako s celým kanálem ČT1: existuje, protože existoval vždycky, ale doba, kdy existovat musel, už je navždy pryč. Není to mimochodem tak dávno, co Večerníček musel uhnout ze sedmé večerní, kdy jsme se na něj pravidelně dívali my. To když ČT znovu experimentovala s časem svých hlavních zpráv. S čímž samozřejmě souvisí i aktuální úvahy o budoucnosti kluka s čepičkou.