Moudří politici, kteří předvedli opravdu výjimečné výkony, ctí jedno moudré pravidlo: jejich odchod ze scény nesmí být nikdy směšný. Což - pozor - není totéž jako porážka, třeba i drtivá. To je moment, kdy politik zcela ztrácí kontakt s realitou a není schopen vidět, že svět je někde úplně jinde, než by ho sám chtěl vidět, respektive, kde si ho pamatuje ze svých slavných časů.

Jiří Paroubek takové výjimečné výkony předvedl: v letech 2005-2006 zachránil sociální demokracii před rozpadem a přivedl ji k volebnímu výsledku, který nikdo netipoval, o dva roky později zdeptal ODS při krajských a senátních volbách.

Že se loni po volbách nestal podle všeobecného očekávání premiérem, byla zvláštní shoda mnoha okolností a výsledek neopakovatelné nálady jara 2010, k níž sám významně přispěl ať už osobním stylem, nebo - a to mnohem významněji - svržením Topolánkovy vlády a pak svou největší politickou chybou kariéry: zrušením voleb na podzim 2009.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se