Za posledních sto let se i mezi dospělými neobyčejně rozšířily mody chování dříve běžné jen u dětí a nedospělců. Koneckonců, ideál teenagera platí i pro osmdesátníky, vší trapnosti navzdory. Věc má však hlubší kořen, nežli si obvykle myslíme.

Se šimpanzem za ruku

Tzv. Portmannova-Bolkova koncepce permanentní juvenility říká, že člověk, i dospělý, má celou řadu znaků, které jsou u našich nejbližších příbuzných, lidoopů, vázány jen na mláďata. Na tělesné rovině je to třeba jemná kostra s drobnými čelistmi a zoubky a velkou mozkovnou, relativně krátké přední končetiny atd.

Celá věc vynikne na následujícím příkladu: paní vezoucí malého šimpanzíka po pražském sídlišti v kočárku by budila spíše nadšení - vždyť je to skoro jako člověk! Táž dáma, která by se vedla za ruku s dospělým šimpanzím samcem, by vyvolávala pravé zděšení: vždyť je to hrozivé zvíře! Znaky věčného dětství máme i na rovině psychické - i v dospělosti jsme hraví a zvídaví a můžeme se naučit něco nového. Tohle platí pro všechny kultury, byť sebevzdálenější.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se