Šídlo: Paroubek, muž bez pamětí

Politici sepisují své paměti obvykle z několika důvodů: především samozřejmě kvůli penězům. Ale taky proto, aby na rozsáhlé ploše bez šťouravých otázek s odstupem vysvětlili svá nejdůležitější rozhodnutí, včetně okolností a vlivů, které k nim vedly. A v neposlední řadě, aby získali zpět podobu normálního člověka, z níž ve svých politických rolích obvykle nutně časem vypadnou.

Dlouho ohlašované paměti Jiřího Paroubka by při takto nastavených kritériích mohly mít ambici stát se událostí roku ve svém žánru. Po celých pět let, kdy byl u všeho nejdůležitějšího v české politice, dokázal - až na řídké výjimky - skrývat na veřejnosti emoce, city, radost, smutek, zkrátka cokoliv, co by z něj dělalo běžnou lidskou bytost. Po přečtení jeho pamětí "Plnou parou v politice" můžeme konstatovat, že se mu to dokonale zdařilo i tentokrát.