Rizika ještě horší hospodářské a finanční krize, než byla ta předchozí - krize, která by tentokrát nezasáhla pouze soukromý sektor, ale i téměř nesolventní suverénní státy - jsou značná. Co se tedy dá udělat, aby se minimalizovaly dopady další hospodářské kontrakce a zabránilo se ještě hlubší depresi a finančnímu krachu?

Za prvé musíme se smířit s tím, že úsporná opatření, nezbytná pro zamezení fiskální katastrofě, přispívají k recesi. Jsou-li tedy státy na okraji eurozóny nuceny škrtat ve výdajích, měly by země schopné poskytnout krátkodobý stimul tento stimul skutečně poskytnout a odložit vlastní úsporné programy na později. Do této druhé skupiny patří například USA, Velká Británie, jádro eurozóny a Japonsko. Současně by se založily infrastrukturální banky, které by financovaly potřebnou veřejnou infrastrukturu.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se