Rizika ještě horší hospodářské a finanční krize, než byla ta předchozí - krize, která by tentokrát nezasáhla pouze soukromý sektor, ale i téměř nesolventní suverénní státy - jsou značná. Co se tedy dá udělat, aby se minimalizovaly dopady další hospodářské kontrakce a zabránilo se ještě hlubší depresi a finančnímu krachu?

Za prvé musíme se smířit s tím, že úsporná opatření, nezbytná pro zamezení fiskální katastrofě, přispívají k recesi. Jsou-li tedy státy na okraji eurozóny nuceny škrtat ve výdajích, měly by země schopné poskytnout krátkodobý stimul tento stimul skutečně poskytnout a odložit vlastní úsporné programy na později. Do této druhé skupiny patří například USA, Velká Británie, jádro eurozóny a Japonsko. Současně by se založily infrastrukturální banky, které by financovaly potřebnou veřejnou infrastrukturu.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se