Dlouho jsme si mysleli, že se krize "přestěhovala" do Evropy a že USA, kde krize začala, jsou - lidově řečeno - za vodou (za Atlantikem!). Také jsme si mysleli, že to my Evropané nevíme, co s krizí. Často byly slyšet hlasy, že zbytečně šetříme a myslíme si, že jsme se z krize snažili "vyšetřit", kdežto Amerika nastoupila cestu utrácení a snažila se z krize "vykoupit". A tak se stalo, že z krize mnozí vinili euro a neschopnost Evropanů něco s ní udělat.
Jenže chyba lávky, USA jsou na tom zřejmě mnohem hůře než Evropa. Tady nám sice kvazibankrotují státy (naštěstí zatím jen ty s menší ekonomikou), kdežto v Americe bankrotuje celá federace. I USA měly dříve problémy s jednotlivými státy, které, kdyby měly vlastní měny, by bez federální pomoci zřejmě zbankrotovaly (Kalifornie, Illinois). Jenže v Evropě jsme toto krizové probublávání viděli dříve, kdežto v USA muselo dojít až k tomu, že kosa narazila na (skutečně velký) kámen.
A nyní k otázkám: Proč tolik komentátorů a ekonomů viní euro, a nikoho nenapadlo a stále nenapadá vinit dolar? Protože to s tím nemá nic společného. Jediné, co společná měna a pomoc dělají, je to, že nám kupují čas řešit problém systémově.
Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení