Lákavé je pohlížet na Anderse Behringa Breivika, samozvaného křesťanského křižáka stojícího za masakrem z 22. července v Norsku, jako na izolovaný případ ryzího zla. Dějiny nás však učí, že k podobným projevům násilí jen zřídkakdy dochází nezávisle na jejich společenském a kulturním kontextu. Atentát na švédského premiéra Olofa Palmeho na stockholmské ulici v roce 1986 se podobně jako lednová střelba na americkou kongresmanku Gabrielle Giffordsovou před nákupním centrem v Arizoně odehrály v době, kdy byla všeobecně rozšířeným jevem sžíravá protivládní rétorika.

Pan Breivik dokázal spáchat za jediné odpoledne dva teroristické útoky. Nenávist a pohrdání, z nichž čerpal své vyšinuté odhodlání, s ním však sdílí mnoho dalších lidí prostřednictvím mezinárodní pravicové blogosféry.

Nový strach z islámu po několika staletích

Rasismus a fanatismus, které už léta bublají na protiislámských a protipřistěhovaleckých webových stránkách v Norsku i dalších evropských zemích, ale i ve Spojených státech, umožnily Breivikovi věřit, že jedná ve jménu určité komunity, která mu poděkuje. Jak to ve slavném výroku vyjádřil John Donne: "Žádný člověk není ostrov sám pro sebe... Každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny."

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se