Není divu - dluhopisy mnoha zemí jsou podloženy sliby vlád (což je zřejmě ještě horší, než když za měnu ručila "práce lidu"), sinusoida cen většiny akcií připomíná tsunami, a papírové peníze kvůli nízkým úrokům a rostoucím cenám ztrácejí vytrvale na hodnotě.
Přitom ještě před deseti lety se zdálo, že kdo nakoupil zlato, prodělal. Svět se díky nové měnové politice centrálních bank zbavil inflace, ekonomiky rostly a akcie a dluhopisy vydělávaly podstatně víc a skoro bez rizika. Zlatá pojistka se proto zdála být přežitá, cena zlata padala, likvidita byla ve vyspělém světě velmi nízká, jediný, kdo skupoval zlato ve velkém, byly státy jihovýchodní Asie, především Čína a Indie.
Centrální banky mnoha zemí - nejen ČNB, ale také třeba centrální banky Kanady, Austrálie či Švýcarska - rozprodávaly ve velkém zlaté rezervy. V roce 1999 dokonce vznikla v rámci centrálních bank tzv. Washingtonská dohoda, která na pět let omezila prodej a půjčování zlata ve velkém, aby jeho cena dále neklesala.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
