Kdo neskáče, neskáče. Nic víc

Je možné, že někde na světě existuje nudnější místo než vesnice Merl u Bonnu. Je také možné, že někde na světě žije provokativnější osoba než spisovatel Jiří Gruša. Ani jedno ovšem není jisté, a tak návštěvu u disidenta, bývalý velvyslance v Německu a Rakousku a šéfa světového PEN klubu můžeme směle považovat za jeden z nejkontrastnějších zážitků, které si lze představit.

Kontrasty nakonec sídlí i v Grušovi samotném. Pokusí se vám namluvit, že je na odpočinku, ale jeho živé oči a gesta prozrazují, že je to jen přání, které mu jeho neposedné já nikdy nesplní. Odpor k rezignaci, defétismu a slabosti je nakonec i leitmotivem jeho zatím poslední knihy Beneš jako Rakušan. "Tenhle československý prezident je zahradním trpaslíkem evropských dějin," říká Gruša na zahrádce svého řadového domku a se zájmem sleduje, jestli si všimnete sádrového pidimuže, okupujícího po německu pečlivě udržovaný záhonek.