Šéf konstrukčních kanceláří ruských stíhaček MiG a Suchoj Michail Pogosjan zablokoval uzavření nového velkého kontraktu na dodávku ruských proudových motorů pro čínské letouny. Ty totiž konkurují ruským letadlům v zápolení o lukrativní egyptskou zakázku. Uvedl to v pondělí ruský list Kommersant s odvoláním na dva nejmenované zdroje ze zbrojního průmyslu.

Levné FC-1 ohrožují prodej MiGů do Egypta

Rusko dodává Číně proudové motory RD-93 pro lehkou stíhačku FC-1 vyráběnou ve spolupráci s Pákistánem; ten stroj označuje jako JF-17. Moskva sice neměla námitek proti dodávkám čínských strojů s ruskými motory Pákistánu, nyní však FC-1 ohrožují šance na prodej 32 ruských stíhaček MiG-29 Egyptu.

Ruský stroj je sice považován za vyspělejší, ale Rusové si za kus účtují 35 milionů dolarů (asi 717 milionů Kč), zatímco Číňané prodávají svoji stíhačku jen za deset milionů dolarů (necelých 205 milionů Kč). Káhira proto zvažuje i čínsko-pákistánskou nabídku.

"Nejsem proti reexportu jednotlivých technologií, ale musí to být dohodnuto s výrobci konečných výrobků, aby reexport nezpůsoboval škody," objasnil listu sám Pogosjan, proč se postavil proti dodávce další stovky leteckých motorů. Ruští experti sice dávají Pogosjanovi zapravdu, ale připouštějí, že bude velice obtížné vysvětlit Pekingu přerušení dosud hladkých dodávek.

Hodnota předchozího kontraktu na dodávku stovky motorů z roku 2005 činila 238 milionů dolarů (asi 4,9 miliardy Kč podle současného kurzu). Moskevský výrobce byl ochoten dodat Číně až tisícovku motorů v celkové hodnotě 3,75 miliardy dolarů (skoro 77 miliard Kč).

Formální souhlas s reexportem motorů v čínských stíhačkách do Egypta ruské úřady udělily Pekingu už v roce 2007. Motor smí být vyvážen také do Nigérie, Bangladéše, Saúdské Arábie a Alžírska.

Hrozivý konkurent

Po rozpadu Sovětského svazu býval Peking nejvýznamnějším zákazníkem ruských zbrojovek, ale postupem času se přeměnil ve stále hrozivějšího konkurenta. Ruské a čínské zbrojovky soupeří v tureckém tendru na dodávku systémů protivzdušné obrany, o dodávku tanků pro Thajsko či o prodej nových cvičných letounů do Indonésie. Loni MiG-29 porazil čínské soupeře v zápolení o vyzbrojení barmského letectva dvacítkou nových stíhaček.

V sovětské éře dospělo zhoršování vztahů mezi Moskvou a Pekingem až k ozbrojeným srážkám, ale nyní nejvyšší činitelé hovoří o "strategickém partnerství". Rusko však znepokojuje rostoucí čínský vliv v postsovětské Střední Asii a hodně Rusů se také obává, že by přelidněná Čína jednou mohla dostat zálusk na rozsáhlé oblasti země na východ od Uralu, které se stále vylidňují. Podle úředních údajů počet Rusů na Dálném východě od počátku 90. let minulého století klesl z osmi milionů na současných 6,4 milionu a demografové varují, že v roce 2015 by v těchto drsných končinách mohlo žít jen 4,5 milionu lidí.