Co na to Fischer

Určitá kritika či obava zazněla i z Prahy. Český premiér Jan Fischer se stejně jako třeba německá kancléřka Angela Merkelová obává, jak se budou ladit jednotlivé národní cíle s těmi pro celou unii. Do značné míry si totiž země budou moci samy určit jednotlivé mety. Problém však je, co se stane, pokud by dohromady plány jednotlivých zemí nestačily na naplnění celounijních cílů.

"Aby to nedopadlo tak, že to potom všechno sečteme, podtrhneme a nějak se ten součet národních cílů.... nepodaří sladit s těmi evropskými cíly," řekl Fischer. "Co potom budeme dělat?" položil si řečnickou otázku.

"Já ty cíle nepovažuji za tak zcela iluzorní," podotkl v reakci na slova slovenského kolegy. Velmi náročné ale podle něj bude to, jak vyřešit zmiňované sladění národních a celoevropských cílů. "O osud této akce mám přece jen trošku obavy," dodal.



Podle představ komise je jedním z cílů, kterých by měla EU podle strategie do roku 2020 dosáhnout, zvýšení míry zaměstnanosti u populace ve věku 20 až 64 let ze současných 69 na nejméně 75 procent. Tento plán obsahují i závěry v pátek skončeného summitu, stejně jako cíle v oblasti investic do vědy a vzdělávání a pro boj s klimatickými změnami. Z řady stran se na plán k zajištění nových pracovních míst a ekonomického růstu, respektive na konkrétní nastavení cílů, snesla kritika.

Naopak v oblasti vzdělávání a chudoby zatím státníci konkrétní mety navržené Evropskou komisí odmítli posvětit, což přivítal po skončení summitu třeba slovenský premiér Robert Fico.

"Pokud jde o cíle, kterých chce dosáhnout Evropská unie do roku 2020 v oblasti vzdělávání a v oblasti chudoby, tak tu nevznikla dohoda, takže na červnovém zasedání musí Evropská rada (summit) o tom hovořit," řekl.

Podle Fica skončí desetiletka fiaskem

Jedním z cílů navržených komisí také je, aby EU dávala v roce 2020 na vědu a výzkum tři procenta hrubého domácího produktu. Například ale právě Slovensko má s tímto problém. Fico už v noci právě tento ukazatel vybral jako příklad, když kritizoval nereálnost cílů. Prohlásil k tomu, že na Slovensku by v roce 2015 mělo na tento účel proudit jen asi 1,8 či 1,9 procenta HDP. Těžko tak čekat, že by se pak situace výrazně zlepšila v dalších pěti letech.

Fico cíle strategie označil za absolutně iluzorní. "Podle mého názoru dopadne tento dokument jako lisabonská strategie," připomněl předchůdkyni nyní připravované desetiletky. Lisabonská strategie měla do roku 2010 z unie učinil nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa, což se nestalo. "Skončilo to fiaskem," řekl otevřeně slovenský premiér.

"Přiznám se, že jsem vystoupil v diskusi s tím, že považuji tyto cíle, které jsou navrhnuté, za absolutně iluzorní," řekl Fico.

Od českých zástupců zase zaznívaly pochyby před jednáním třeba ohledně cíle v oblasti chudoby. Podle návrhu komise si měla unie dát cíl, že počet lidí žijících v chudobě klesne o 20 milionů. Jenže z různých stran byly slyšet hlasy, že podobná věc by ve strategii pro růst a zaměstnanost být neměla.

Podle závěrů ale zmiňované číslo nakonec zahrnuto nebude. Pasáž o chudobě sice zůstane, avšak prozatím jen ve velmi obecné rovině. O konkrétních metách budou státníci rokovat v červnu, kdy by měla být strategie definitivně schválena.