Jako by tomu Tomáš Rolinek pár minut před odletem poslední evropské části  českého hokejového týmu stále nemohl uvěřit. Olympijská nominace ale není sen. Trenér Vladimír Růžička si vybral Rolinka pro vztah k reprezentaci, ochotu obětovat se pro tým. "Cesta bude dlouhá, těším se, bude to obrovský zážitek. Ani si to nedokážu uvědomit... snad až tam budu, tak to na mě dýchne," řekl Rolinek v rozhovoru s novináři před odletem.

Po nominaci jste v nějakém rozhovoru říkal, že se vaše manželka štěstím rozbrečela. Opravdu to vzala tak emotivně?

Manželka se rozbrečela, to je pravda. Byla na mě hrozně hrdá, moc mi fandí. Já jsem z toho byl v šoku, vůbec jsem nepočítal, že pojedu. Dával jsem si malé procento, že by to mohlo vyjít. Plánoval jsem, jak pojedeme s Magnitogorskem do Dubaje, vezmu celou rodinu a budeme odpočívat u moře. Před čtvrt rokem by mě vůbec nenapadlo, že na olympiádu pojedu. Od nominace mi manželka pořád připomíná, že tam jedu a abych si to užíval.

Teď už si uvědomujete, že jste součástí nejlepšího možného českého výběru?

Už ano. Teď už to vypadá, že se tam dostanu. Jak říká Jarda Jágr: Pokud nespadne letadlo. Mám spíš strach z toho, že cesta bude hrozně dlouhá.


Berete nominaci jako zadostiučinění?

Před sedmi lety jsem procházel těžkým obdobím, když mě Pardubice nechtěly a poslaly mě na hostování. A do toho naše dcera musela na operaci, to nebylo dobré období. Od té doby se to začalo lepšit. A manželka se se mnou raduje za každý úspěch. Hodně mi fandí. Vůbec neřešila, že nepojedeme do Dubaje (smích).


Čím jste si zasloužil nominaci?

To nevím, já jsem s tím vůbec nepočítal. Asi mi trenér Růžička věří, ví, že mu budu k něčemu dobrý. Nechci ho zklamat, aby mu někdo vyčítal, že jsem tam byl neprávem.


Říkal, že jste typ hráče, který by skočil po hlavě do střely, kdyby letěla do prázdné branky. Udělal byste to?

No samozřejmě. Já bych to udělal v Magnitogorsku i v národním týmu, kdekoli, kde hraju a jde o výsledek.


Hecovali vás ruští spoluhráči z Magnitogorsku?

Oni si z nás spíš dělají srandu, že tam jedem na výlet. Uznávají jenom sebe, nebo maximálně Kanadu. S ní si plánují finále. V Euro Hockey Tour nás poráží, proto nás berou jen do počtu. Jsou zvláštní. Když to řeknu naplno, tak mají zbytečný kecy, že nás vůbec neberou. Bylo by hezké skončit před nimi. Jedeme do Vancouveru pro úspěch, s medailí bychom byli spokojení. A je celkem jedno, jak dopadnou Rusové.


Z Magnitogorsku jede reprezentovat i veterán Sergej Fjodorov. I on měl kecy?

Ten ne, já bych si ho v kabině pomalu ani nevšimnul. Je to skvělý hráč, hodně toho dokázal. Před odletem jsme si jen popřáli. Já mu jen zdraví, štěstí ne. To nechci, aby měli.


Bude to s Rusy vyostřený zápas ve skupině?

Rusové mají vynikající hráče. Nemyslím si, že to bude nějak vyhecovaný zápas. Všechny se budou hrát na sto nebo sto dvacet procent. I s Lotyšskem se bude hrát naplno, nemůžeme se na nic šestřit.


V čem je největší síla Rusů?

Ve všem. Mají výborný tým.Trenér Bykov to dal do pořádku a mají tam kluky na góly i na černou práci.


A česká síla?

Je v kolektivu. Nemusíme hrát na jednoho dva hráče, ale máme víc výborných kluků. Naše zbraň je kolektivní pojetí.


V létě jste říkal, že vaše šance zahrát si NHL je možná jen tak na playstationu. Co olympiáda?

Tu jsem nehrál. Plánuju, že si tam ale playstation koupím. Když jsme byli mladší, tak jsme to hodně hráli. Hlavně s Michalem Mikeskou a Andrejem Novotným.